Vztek v mateřství a 8 účinných způsobů, jak na něj a být klidnou mámou

Vztek je přirozenou emocí a je důležité ho správným způsobem ventilovat. V mateřství je ale žena pod ještě větším tlakem než normálně: jak psychickým, kdy někdy jede non-stop a naplňuje především potřeby svých dětí, tak fyzickým, kdy nosí a zvedá děti a čelí dlouhodobé spánkové deprivaci. Proto je pro mámy mnohem těžší zůstat v klidu a zvládat vyhrocené situace.

Pojďme se tedy podívat na vztek v mateřství a jak s ním můžeme pracovat.

V jakých situacích mě vztek nejčastěji přepadá?

Zamyslely jste se někdy nad tím, co je u vás tím nejčastějším spouštěčem?

Když jsem začala nad svým vztekem víc přemýšlet, uvědomila jsem si, že se stále opakují ty samé situace. Obvykle byl spouštěčem stres nebo strach. To jsem vybuchovala nejvíc. Například když mladší dcerka spadla z mého gymnastického míče a praštila se ze zadu dohlavy. Byl to opravdu ošklivý pád, ona silně plakala a já zvažovala, jestli jet na pohotovost na kontrolu. A v tom na mě mluvila starší dcerka. Mou první reakcí bylo zakřičet na ni, ať je potichu, ale když jsem se nadechla a klidně se zeptala, co potřebuje, když vidí, že mladší sestřička pláče, zjistila jsem, že mi říká, že jí můžeme dát na hlavičku mražený hrášek. Zkrátka, ona věděla líp než já, která se nechala ovládnout strachem.

Takže ve kterých situacích nejvíc vybuchujete? Opakují se? Co je hlavním spouštěčem? Můžete si to sepsat.

Pokud je hlavním spouštěčem stres (třeba před cestou nebo návštěvou), zamyslete se nad tím, jak se do stresové situace nedostat. Co by vám nejvíc ulevilo? Co můžete udělat dopředu?

Tím, že žijeme v Polsku, jezdí za námi rodiny a kamarádi hned na několik dní nebo i týden. Snažila jsem se vždy o všechny starat, ale v jednom momentě mi došlo, že se dvěma malými dětmi nemůžu prostě pro všechny vařit, protože nákupy, vaření a úklid mi fakt zabíraly moc času, místo abych si užila návštěvu. Stresovalo mě, zda budou mít všichni dost a zda jim bude chutnat a zda to budou jíst děti… tak vařím jen minimálně a radši si zajdeme někam na pohodový oběd nebo si domů objednáme pizzu. Zkrátka jsem odbourala největší stresový faktor a je klid. Nikoho nezajímá domácí jídlo, ale to, jak se u vás budou cítit.

Co je můj vztek a které vzorce si přenáším z dětství?

Mámou se nestáváme v momentě, kdy se nám narodí dítě, ale v momentě, kdy jsme samy dítětem. Jakto? Protože už tehdy se jako mámy utváříme. Díváme se na svoji maminku, vnímáme, jak na nás reaguje a nejspíš tak budeme reagovat my na vlastní děti. Můžeme to sice vědomě měnit, ale ve vypjatých chvílích nám snadno naskakují automatické vzorce, které přebíráme od svých rodičů.

Takže jakmile budete chtít křičet nebo s něčím praštit, zeptejte se sama sebe: „je to skutečně můj vztek?“ Nevztekám se jen proto, že v podobné situaci se vztekala moje maminka? Protože pokud zjistím, že ten vztek není ve skutečnosti můj, je mnohem jednodušší ho nechat odejít.

Co mi vztek říká?

Pokud je vztek opravdu můj, říká mi, na které oblasti potřebuji zapracovat. Na co se mám u sebe soustředit. Stejně jako bolest nám říká, kde v těle není něco dobře, tak stejnou zprávu nám dává vztek o naší mysli.

Pamatuji si na jednu situaci z vysokoškolských let. Jela jsem z fakulty domů a čekala jsem na metro. V tom z eskalátorů scházel dolů profesor Jan Sokol. Děkan naší fakulty, učitel filosofie a člověk, kterého jsem hluboce obdivovala (a stále obdivuji). Svým tempem šel k vagónu, jehož dveře se těsně před jeho nosem zavřely a metro odjelo. Naprostá drtivá většina z nás by udělala minimálně nějaké zlostné nebo rozhořčené gesto. S panem profesorem to ani nehlo. Stál na perónu a v klidu čekal na další soupravu. A já stála na druhé straně v naprostém úžasu.

Nad věcmi, které se nám přihodí, nemůžeme mít kontrolu. Můžeme mít ale kontrolu nad tím, jak na tyto situace reagujeme. A tyto vlastní reakce si vybíráme zas a znovu. Každý den se rozhodujeme, zda se rozčílíme nad rozlitým mlékem, nebo se pousmějeme a zkrátka ho utřeme.

Co se stane, když se přestanu vztekat?

Vyzkoušejte si to. Vyberte si jeden den, o kterém dopředu víte, že nebude moc náročný, a zkuste na všechny situace reagovat klidněji. A pokud vám v tom bude líp, tak čtěte dál, kde vám pro klidnější život s dětmi dám funkční nástroje.

Co když mi to nevztekání se nevyjde?

Tak to prostě přijmu. Beru to tak, že jsem to v danou chvíli líp zvládnout nedokázala. Že jsem to udělala, jak nejlépe jsem dovedla. Dřív jsem se trápila výčitkami a mrzelo mě to, teď se ocením minimálně za to, že si uvědomuju, co bylo špatně a snažím se z toho poučit pro příště.

Jaké mám nástroje?

  1. Dech – tohle je nejčastější rada, ale vážně skvěle funguje. Jednou se zhluboka nadechnout a dlouze a pomalu vydechnout dokáže zázrak. Umí nás zpomalit nebo zastavit v navalujícím se vzteku.
  2. Rozpoznání vzteku – čím dřív přicházející vztek rozpoznám, tím větší šanci mám, že s ním dokážu pracovat. I tohle lze nacvičovat.
  3. Nedostávat se do situací, kdy obvykle exploduju. Dělat věci tak, abych stresové faktory omezovala.
  4. Naplňovat vlastní potřeby: příjde vám, že to není nástroj proti vzteku? Tak si představte, jak reagujete na děti ve chvíli, kdy jste vyčerpaná, nemáte chvíli pro sebe a děti váš rozčilují od samého rána. Nebo situaci, kdy se vrátíte z lekce jógy, z nákupu (pro sebe!), z kafe s kamarádkou nebo z masáže. Jak budete v těchto dvou rozdílných stavech reagovat na stejnou situaci?
  5. Upustit přetlak z těla: fyzické cvičení jako jóga nebo běh, můžete ale začít třeba boxovat nebo se jít projít. Jde o to, vypustit zdravou formou přetlak, který se v nás postupně sbírá. Pokud nemáte jinou možnost, zacvičte si i s dětmi.

6. Říct si o pomoc: co je pro vás největší zátěží? Možná uvítáte pravidelné hlídání a můžete se domluvit s někým z rodiny. Možná je to nikdy nekončící uklízení a vy se můžete rozhodnout pro paní na úklid. Podívejte se na aktivity v průběhu celého týdne a promyslete si, kde byste potřebovala ubrat.

7. Afirmace: to, co si o sobě myslíme, nás utváří. Pokud o sobě uvažujeme negativně a málo se oceňujeme, bude naše nálada horší a podrážděnost větší. Oceňujte se i za malé věci, nalaďte se pozitivně a zaměřujte se na to, čeho chcete dosáhnout. Skvělou afirmací je například: „Každým dnem jsem trpělivější.

8. Relaxace: stejně jako si občas zajdeme na masáž, abychom ulevily svým zádům, tak je důležité se starat o svou mysl. Já jsem objevila sílu relaxací a afirmací během druhého těhotenství a od té doby je aplikuji neustále.

RELAXACE A AFIRMACE PRO SPOKOJENOU MÁMU:

  • Nenechte se náloží mateřských povinností a tlaků převálcovat.
  • Věnujte si občas 12 minut, které změní vaše vnitřní nastavení.
  • Přestaňte si zoufat, vztekat se nebo litovat – a buďte v mateřství spokojenější a víc v pohodě.
  • Připravila jsem pro vás balíček dvou relaxací (Večerní relaxace pro unavenou mámu a relaxace Výstup na horu radosti)
    a 17 afirmačních karet.

Jakmile začnete tyto nástroje používat, zjistíte, že dokážete mnohem snáz vystoupit ze zaběhnutých kolejí. A je to mnohem jednodušší, než jste si myslely. Navíc si téhle změny téměř okamžite všimnou i vaše děti, které na vás budou jinak reagovat. Tím společně vystoupíte ze začarovaného kruhu a ikdyž do něj někdy třeba spadnete zpátky, víte, jak z něj rychle ven.

A co pro vás pro práci se vztekem ještě máme?

Náš osvědčený tip: jógová pozice LEV, kterou cvičím s dětmi (úryvek z knihy Hravá jóga, jejíž autorkou je Lorena Pajalunga):

  • Sedíš na patách s rukama na kolenou a se zavřenýma očima.
  • Zhluboka se nadechni a zkus posunout ramena o trochu výš.
  • Zkus udržet paže stále napnuté.
  • Když vydechneš, cítíš se jako rozzuřený lev.
  • Otevři oči a ústa doširoka, vyplázni jazyk, co nejvíce to jde, a zařvi nahlas jako lev.
  • Otevři prsty tak, jakoby to byly velké tlapy lva, a polož je před sebe na zem.
  • Nakloň se hrudníkem dopředu a opět zařvi jako lev.
  • Poté si odpočiň se zavřenýma očima.
  • Zkus opakovat alespoň třikrát.

Co vám ještě může být inspirací? Tohle jsou dvě knihy, které mi na cestě mateřstvím ukázaly věci, které jsem si neuvědomovala a podle kterých jsem v mnoha oblastech svůj přístup nebo pohled změnila.

  • Steve Biddulph: Proč jsou šťastné děti šťastné
  • Zdeňka Jordánová: Tvoje dítě jako šance pro tebe

ODKAZY, které vás mohou zajímat 😉

Šárka Chapman
Jsem maminka dvou holčiček, dula, lektorka on-line kurzu hypnoporodu >> a autorka relaxací>> a těhotenských afirmací zdarma. >> Inspiruji a podporuji ženy na jejich cestě mateřstvím tak, aby si ho užívaly a cítily se v něm dobře. Vyzkoušejte relaxaci Vlny moře zdarma >> Zároveň připravuji rozvíjecí aktivity pro děti: hry na cesty Už tam budem >> nebo e-book zdarma 7 rozvíjecích aktivit pro předškoláky >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.