Realita třetího těhotenství: 1. trimestr

Těhotenství je unikátní, zázračné a někdy dokonce označované jako nejkrásnější období v životě ženy.

Nebo…?!

Asi takhle: těhotenství trvá zhruba 40 týdnů. A dost těžko to bude devítiměsíční procházka růžovým sadem.

Máme tu tři trimestry a každý z nich přináší své radosti i neduhy. A každá žena prožívá těhotenství jinak, dokonce každé své těhotenství prožívá jinak. Tak si to přestaňme malovat na růžovo, protože žena, která se neprochází po duze po boku jednorožce pak může mít pocit, že jako budoucí máma selhává už v těhotenství, když se neustále neraduje (což jde někdy s hlavou u záchodové mísy dost špatně).

Miminko o velikosti limetky

1. Trimestr:

Jsem prožila už třikrát.

Poprvé to byla docela pohoda, občas se mi navečer udělalo špatně a několik víkendů jsem prospala. Jinak jsem ale chodila normálně do práce a těšila se z rostoucího bříška, které pořád ne a ne vykouknout (to si zapamatujte 😉 ).

Druhé těhotenství bylo extrémně náročné: chodila jsem na poloviční úvazek do práce, každý den jsem byla na našem domě, který jsme rekonstruovali a bylo potřeba neustále řešit věci s architektem a dělníky. A do toho dvouletá dcerka, kterou jsem si vyzvedávala v poledne ze školky a která přirozeně potřebovala hodně pozornosti. Byly ale dny, kdy jsem ji prosila, aby se dívala na pohádky na youtube, což do té doby neznala. Někdy jsem s ní chodila spát kolem sedmé, protože jsem padala únavou. Zvracela jsem i několikrát denně než jsem si všimla, že mi vadí mléčné výrobky. Po jejich vysazení se to dost zlepšilo, ikdyž nevolnosti ustoupily až v druhém trimestru. Takže tyhle dva měsíce ze tří bych klidně přeskočila..

Třetí těhotenství: jsem doma s dcerkami, dvouletou a čtyřletou. Pracuji z domu a mám na tři dopoledne v týdnu hlídání. Tím, že žijeme stále mimo ČR, nemáme v blízkosti žádnou rodinu, která by občas pomohla nebo pohlídala. Takže já nějak zvládám týden a přes víkend odpadám a holky a domácnost přebírá můj muž. Je jaro, venku sluníčko, vše kvete a já jsem zalezlá doma přikrytá dekou. Jediné, co chci, je ticho, spánek a jídlo. Nezajímá mě internet, zprávy, knížky, lidi… Chci, aby mi všichni tak na dva měsíce dali pokoj a já mohla vylézt ze své nory až na začátku druhého trimestru. To se samozřejmě nestane, ale občas mám pro sebe i pár hodin. Břicho je vidět a znát asi tak od 6. týdne těhotenství, takže tentokrát na nějaké vykukování rozhodně nečekám! Nic nedopnu a všechno mě škrtí. Nosím těhotenské oblečení téměř od začátku. Ve druhém měsíci třetího těhotenství vypadám jak v polovině prvního. Je mi to jedno.

Plula jsem si na obláčku štěstí? Ano! V momentě, kdy mi těhotenský test potvrdil, že čekáme miminko. Pak už to šlo hodně rychle z kopce. Na dva měsíce jsem prakticky utla jakýkoli společenský život, zrušila jsem všechna setkání s kamarádkami, všechna play-date a prostě jsem se snažila přežít.

Takže nejkrásnější období? Ani náhodou… ta vnitřní obrovská radost z děťátka zůstává, ale fyzický stav prostě brání si poskakovat radostí.

Naslouchejte svému tělu: samo si řekne, co právě potřebuje. Ať už je to odpočinek nebo železo či hořčík, obsažené v hořké čokoládě 😉 

Nevolnosti

Ani nevolnosti nejsou u každé ženy stejné. Já jsem třeba nikdy nezažila ranní nevolnosti. Mně je naopak po ránu skvěle. Ale horší se to s únavou. Takže kolem poledne začíná přituhovat a odpoledne už si musím jít lehnout. A běda jak jsem si nemohla jít lehnout, to byl potom extrém a vzpamatovávala jsem se z toho celý další den.

A pokud jste těhotenské nevolnosti nikdy nezažili, přiblížím vám ty svoje. Představte si, že máte střevní chřipku nebo otravu jídlem. Zkrátka jste celou noc prozvraceli. Druhý den už sice nezvracíte, ale jste hrozně vyčerpaní, bolí vás žaludek, nevíte, jestli chcete něco sníst nebo raději ne a nejradši byste se zahrabali do peřin a spali. Tak takhle jsem se cítila já. Dva měsíce.

Při těhotenských nevolnostech vám může pomoci aromaterapie. Zejména citrusové éterické oleje jako jsou mandarinka, grapefruit, citrón nebo pomeranč. Harmonizují zažívání a ulevují od napětí.

Zkušenosti výhodou

V čem vidím velkou úlevu třetího těhotenství je vnitřní klid, intuice a předchozí zkušenosti.

Například v jednání s lékaři. Nenechám se jen tak vystrašit nebo nahnat do každého vyšetření. Odmítám rutinní vaginální vyšetření, PAPP test (který stejně není přesný a pokud je falešně pozitivní, přinese spoustu stresu a řetězec dalších vyšetření)… Chodím na testy krve a moči a základní požadované ultrazvuky. Víc nepotřebuji. Domlouvám se s porodní asistentkou, která mě bude těhotenstvím provázet a která potom bude i u porodu. Užívám si svůj klid a důvěřuji svému tělu.

Tím, že zároveň učím kurzy hypnoporodu, tak do sebe každý týden nasávám pozitivní afirmace a připomínám si zásady klidného a snadného porodu.

Co pro sebe a své děťátko v prvním trimestru dělám:

  • Naslouchám svému tělu a pečuji o sebe. Jím a piju, na co mám chuť. Především dostatek zeleniny. Neberu žádné umělé vitaminy, ale dělám si častěji smoothie se zeleninou a ovocem.
  • Zatím nemám energii na žádná cvičení a tak kromě 12 hodin, které trávím aktivně s dcerami, pouze posiluji pánevní dno. Tím, že holky večer i půl hodiny uspávám, na to mám dost prostoru 😉
  • Odpočívám: kdykoli a kdekoli můžu. Říkám si o pomoc, nesnažím se zvládnout všechno. Spousta věcí počká (ano, i to nádobí trpělivě čeká na stole až do rána).
  • Odmítám všechna rutinní vyšetření, která mi nedávají smysl a nemají pro mé těhotenství nebo mé miminko žádné přínosy.
  • S dcerkami mažeme bříško olejem a často na miminko mluvíme. Sice nás neslyší, ale holčičky se těší a věřím, že nám to za půl roku pomůže s hladkým uvítáním nového člena rodiny.
  • Pracuji s dechem, vedenými relaxacemi a vizualizacemi. Jejich kouzlo jsem poznala už během druhého těhotenství a porodu a teď si je užívám o to víc, že vím, že při porodu skutečně fungují.

Reakce okolí mě překvapily snad nejvíc:

  1. těhotenství: „To jsou skvělé zprávy, moc gratulujeme!“ „Kdy se miminko narodí?“
  2. těhotenství: „No to je krása, Oliška bude mít malou sestřičku nebo brášku.“ „Já to tušila!“
  3. těhotenství: „Děláte si srandu?“ „To je skvělý.“ „A to jste to třetí miminko plánovali?“ „Jak to budete zvládat?“
    + reakce kamarádek s podobně malými dětmi „Tak to bych nedala ani náhodou!“ „Jsi dobrá, že jsi do toho šla, mně už by se nechtělo.“ „To si teda neumím vůbec představit. Už takhle toho mám dost…“
    Takže prosím vás, pokud je vaše kamarádka těhotná a vy byste si radši zlomily ruku než mít další dítě, n-e-ř-í-k-e-j-t-e jí to. Pogratulujte jí a zeptejte se, jak se cítí. Nic víc dodávat nemusíte, takhle to bohatě stačí. Věřte mi.

Pokud i vy čekáte miminko a chtěla byste si zdarma vyzkoušet těhotenské afirmace, najdete je tady.

Šárka Chapman
Jsem maminka dvou holčiček, dula, lektorka on-line kurzu hypnoporodu >> a autorka relaxací>> a těhotenských afirmací zdarma. >> Inspiruji a podporuji ženy na jejich cestě mateřstvím tak, aby si ho užívaly a cítily se v něm dobře. Vyzkoušejte relaxaci Vlny moře zdarma >> Zároveň připravuji rozvíjecí aktivity pro děti: hry na cesty Už tam budem >> nebo e-book zdarma 10 rozvíjecích aktivit pro předškoláky >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.